Výňatek ze smuteční řeči: Pro méně znalé si dovoluji uvést alespoň neúplný výčet jeho zálib a koníčků. Pro mnohé z vás to jistě může být i inspirace, jak se dá život, který nám všem probíhá nezastavitelnou rychlostí, prožít naplno a přitom tak, abychom potěšili co nejvíce lidí kolem sebe. Mohli jsme ho vidět při jeho vystoupeních na Jabkancové pouti téměř od jejího založení, cvičil na všech sokolských sletech – naposledy v roce 2018.

Od druhé světové války i na všech spartakiádách, členové Klubu českých turistů vzpomínají na přejezdy Jeseníků a Orlických hor na běžkách a jeho valivě buldočí styl, se kterým překvapoval i o generace mladší účastníky. Dále si můžeme vzpomenout na několikaleté účasti na turistické akci v rakouském Knittefeldu Drei Tage Wanderung nebo třeba „jen“ na jeho služby při prodávání vstupenek na rozhledně na Kozlovském kopci, a to ještě i v minulém roce.

Esperantisté, kteří v příštím roce připravují v České republice celosvětový kongres, by mohli dlouze vyprávět třeba o esperantských Silvestrech, kde pozvedl už tak dobrou náladu. Českotřebovský zpravodaj zase Jirku zmiňuje jako zakládajícího člena své redakční rady. Šachisté si Jirku nepřipomínají jen tím, že zatím poslední dvě vážné partie s Milanem Pěknikem (Milan tady možná je) a Martinem Buchtou z Poličky prohrál, ale i úspěšné výsledky na nedávném vánočním klubovém turnaji, na turnaji v Ústí nad Orlicí, v Sendražicích, v Mistrovicích, a to nehovořím o hraní šachů na internetu, kde naposledy hrál ve čtvrtek 30. 1. 2020, tedy den před svou smrtí a tuto partii vyhrál, bohužel jen v šachu. Jirka také mnoho let předsedal šachovému oddílu a měl rozhodcovské zkoušky. Pravidelně ve středu chodil na Zpívánky do Klubu nevidomých a slabozrakých. Pravidelně v neděli samozřejmě v neděli 26. 1. nevyjímaje pak docházel do modlitebny Církve Československé husitské, ale o tom bude hovořit člověk povolanější.

Kategorie: Různé